Kázání P. Benedikta Mohelníka OP

Zahájení oslavy 800. výročí založení prvního kláštera Kazatelského řádu


Lysolaje, 3. prosince 2006

Milé sestry mnišky, drazí věřící!

Ukaž mi své cesty, Hospodine, a pouč mě o svých stezkách. Veď mě ve své cestě a uč mě.

V tomto verši žalmu z dnešní liturgie slova se odráží odvěká touha člověka slyšet mluvit Boha, touha po Božím slově. Člověk touží tom, aby ho Bůh učil, aby ho vedl, aby mu ukazoval cestu a směr.
Bůh nenechává touhu lidského srdce bez odpovědi. Slovo zaznělo v tichu jedné noci: zaznělo tak tichounce, že nevzbudilo ani spící pastýře ani jejich stáda; jen jediná hvězda o trochu jasněji zasvítila, že pouze zkušení hvězdáři si toho všimli.
Té noci se Boží Slovo přiblížilo lidem jako nikdy předtím. Slovo se stalo tělem.

Ještě jednou zazní toto Slovo.
Bude to jako hukot a příboj moře, celý hvězdný svět se zachvěje, znamení budou na slunci, na měsíci i na hvězdách; nikdo nebude moci přeslechnout hlas, který zazní jako zvuk polnice.

Od doby, kdy klid oné noci jen neznatelně rozechvěl tichý pláč Dítěte, až do doby, kdy Syn člověka přijde v moci a slávě
stále zní na zemi to slovo:

  • stále zní naléhavé slovo vybízející k obrácení, protože se přiblížilo Boží království; stále zní rozhodné slovo povolávající k následování;
  • stále zní slovo z hory zvoucí k blahoslavenství;
  • stále zní slovo moudrého poučení odhalující skryté věci maličkým;
  • stále zní ostré slovo obnažující lstivé léčky pokrytců;
  • stále zní slovo milosrdenství, které neumí hodit kamenem;
  • stále zní slovo odpuštění, které běžící vstříc vracejícímu se synovi;
  • stále zní slovo kárající zatvrzelé a ty, kdo mají na mysli jen věci lidské;
  • stále zní spravedlivé slovo nestranného soudce, který staví jedny po levici a druhé po pravici;
  • stále zní slovo hluboce vrývající do srdcí volání Otče náš;
  • stále zní útěchy plné slovo věrného přítele, který říká všechno.

  • Vždyť důvěrně se stýká Hospodin s těmi, kdo se ho bojí.
    Slovo, které se stalo tělem, přebývá mezi námi. Je plné milosti a pravdy. Z jeho plnosti stále dostáváme, a ono nám dalo moc stát se Božími dětmi.

    Drahé sestry, učte nás slyšet to slovo, které stále zní, které čeká, až mu někdo nastaví uši, bude mu pozorně naslouchat, uloží si ho ve svém srdci a bude o něm rozjímat, usadí se u jeho nohou a vybere si ho jako jediné potřebné.